Historie
Hladinky nad hladinou Sázavy
Že „Sázavský hladinoměr“ na webu města udává důležitá čísla o stavu hladiny na romantikou opředené řece, nepřekvapí. Ale že se hladinka měří i nahoře u nádraží? Ano, platí tady ovšem jiné míry. Hladinkám v půllitrech tu totiž kraluje Kozel ve zbrusu novém interiéru Sázavské Kozlovny, nového přírůstku konceptu Kozlovna. Řeč je samozřejmě o oblíbeném pivu Velkopopovický Kozel, které je tu doma už po dvě desítky let.
S konceptem i změna názvu
Kdo by si vzpomněl na někdejší čekárnu společnou pro obě sázavská nádraží, tedy pro autobusák i železniční zastávku, kde se v kiosku čepovalo pivo do kelímku? A na původního nájemce pana Ungermanna z počátku devadesátých let? Málokdo si také v letech dalších dokázal odpovědět na otázku, proč se hospoda jmenuje U Libora. „Bylo to právě po prvním majiteli, a když jsem hospodu přebíral, název jsem ponechal,“ vzpomíná na dobu před dvaceti lety Rostislav Rezek, současný majitel, který tak tehdy vyhověl značnému počtu štamgastů.
„Nechali jsme název, ale už tenkrát to byla chyba vzhledem k tomu, jaké služby a hlavně kvalitu jsme chtěli nabízet. Pro velkou část lidí jsme byli pořád „jen“ pivnicí nevalné pověsti. Ke změně názvu jsme se odhodlali až nyní po předělávce celé hospody, a hlavně celkového zaměření a budoucího směřování.“
Čekárna, Libor, nádražka? Vše odnesla řeka
I když kolem oken dál sviští autobusy a pískají lokomotivy, „nádražkou“ už nejsou. Dávno ne. „S přerodem na Kozlovnu jsme se vydali úplně jiným směrem. Vždyť i v našem městě se mění nároky lidí na to, do jaké restaurace chtějí chodit a co si dopřávat. Jednotícím prvkem je ale kvalita všeho, od piva přes gastronomickou nabídku a úroveň servisu až po interiér,“ vysvětluje čtyřiačtyřicetiletý rodák ze Sázavy.
Do rekonstrukce se pustil v březnu a na etapy. Bez toho, že by na dva měsíce zcela zavřel a připravil hosty o jejich hospodu. Chvíli se rekonstruovalo a obsluhovalo se v jedné části restaurace, pak se provoz přesunul do patra, kde nyní funguje hudební klub.
Ale ani ten se nerodil snadno. „Celou hospodu jsme v minulých letech několikrát předělávali. Před dvaceti lety jsme chtěli skoncovat s charakterem pivnice, jak se říká „čtyřky bez větráku“, postupně jsme přistavovali a předělávali až do současného půdorysu. Před rokem jsme přistavěli jedno podlaží právě pro klubové využití. Z dnešního pohledu bych to charakterizoval jako lepení podle toho, jak jsme si vedli a kolik jsme mohli investovat.“
Že se hospodě nevedlo špatně, svědčí skutečnost, že díky výtoči piva a jeho kvalitě dostala pivní tanky. Už je to deset let. Nejdříve hosté měli na čepu tankový Gambrinus, později „gambáč“ vystřídal Kozel. „Kozel patří ke zdejšímu kraji, vždyť do Velkých Popovic, pod pivovarský komín, to není daleko. Historicky jsme kozlovským krajem.“
Music club otvírali loni v prosinci. „Pořád jsem ale dumal, co se samotnou restaurací. Klientela se i u nás přesunuje od pivařů k vyššímu standardu s tím, že štamgastů ubývá a zájem veřejnosti se soustředí víc do večerů, na víkendy. Jádro hostů tak tvoří lidé, kteří nechodí tak často jako štamgasti, ale vícekrát do měsíce a žádají nejen špičkově ošetřené a kvalitní pivo, ale i neméně kvalitní nabídku na jídelním lístku.“
Výčep a tanky srdcem hospody
Filozofií konceptu Kozlovna je vytvářet atraktivní prostředí pro oblíbené pivo. Interiér dbá zejména na detaily a navození příjemné atmosféry, je plný originálních detailů, které jsou všude kolem, počínaje vstupními dveřmi a konče háčky na oblečení. Originální jsou i masivní stoly s kovovými kopýtky, kozlí reliéfy na zdech shlížející na všechny kolem. Hlavními materiály jsou dřevo, kůže, kov, mosaz a keramika. Barevně převažují béžová a hnědá, což jsou typicky kozlovské barvy. Ty vyniknou například i na dlouhých lavicích s koženým polstrováním obepínající prostor.
Hned po vstupu upoutá originální výčep. Je pokozlovsku zasazený do dřeva a kopíruje celkové schéma interiéru. Kozlovna je koncipována do tvaru písmene L a stejnou charakteristiku má i výčep. Je na něj vidět z většiny míst restaurace, jak tomu vždy bývávalo v českých hospodách. A tuto tradici hodlají dodržovat i tady. Návštěvník má výčepního, který mu pivo připravuje, na očích. První na ráně je výčepní hned po vstupu, dokonce „od vlaku“ či „od autobusu“. Kozlovna má totiž vchody dva.
Na stojáka? Na scéně i u výčepu
Jedné části hospody vévodí podsvícený obří kozlí reliéf na stěně, druhé zase socha kozla. Sázavská kozlovna je obehnána masivními dřevěnými lavicemi, ale na výběr jsou různé styly sezení. Od klasických stolů až po možnost uspořádat si „kulatý stůl“ hned u výčepu a ve stínu pivních tanků. Za nimi je zase oblíbený prostor s krbem. Nezapomnělo se ani na tzv. mokrý loket, neboli místo „na stojáka“. V Music klubu se sice oblíbený stand up Na stojáka také natáčel, ale představení pro pivo na stojáka se odehrává také u výčepu.
Kozlovna disponuje také salonkem, který se dá oddělit. Zdobí ho trofeje místních aktivních šipkařů, kteří v Kozlovně pořádají turnaje. Posedět na zahrádce hosté mohou na zastřešené, resp. v zimní zahradě, nebo na klasické s hřištěm a udírnou.
Celkem se v Kozlovně usadí na 130 hostů, dalších 35 pak na zahrádce. Ta bývá velice frekventovaným místem zejména pro cyklisty a další turisty v hlavní sezoně. Kozlovna není sice v samém centru města, ale k nejznámějším turistickým cílům a do centra to není daleko ani pěšky. „Jako si lidé najdou cestu do Sázavského kláštera nebo sklářského muzea, jdou i za kvalitou gastronomie.“
Stálé u nás neznamená neměnné. Naopak.
Lukáš Pokuta, šéfkuchař
Na našem denním meníčku je výběr z osmi klasických jídel, od guláše po svíčkovou, jedno jídlo máme fitness. Stálý lístek je jen pracovní název, chceme ho často měnit tak, abychom se odlišili od ostatních nejen pestrostí, ale i čerstvostí. Aktuální nabídka tak bude víc na tabulích na stěnách než na klasickém lístku. Máme vlastní udírnu a udíme si vlastní výrobky, například kuřata, lososy, klobásy, vepřový bůček. Leckde něco podobného nabízejí v zahradních provozech, ale mi máme udírnu v zázemí restaurace a tyto výrobky můžeme nabízet celoročně.
I když stálicí ve stále nabídce budou steaky, burgery a pizzy, nechceme o oblíbené hotovky připravit ani naše večerní hosty. Proč si k pivu nedat třeba polévku a španělského ptáčka s domácím knedlíkem? Ostatně většinu položek, třeba právě knedlíky, ale i nakládané věci či pečivo, si děláme sami.
Doporučuji například steaky z vepřového Secreto, pečené vepřové koleno s čerstvým křenem, vše od našeho řezníka Heřmana ze Střímelic. Od něho máme také domácí klobásy včetně bezlepkových apod.
Dobrou chuť!
Pivo přímo z pivovaru
Chloubou Kozlovny je pivo Velkopopovický Kozel 11. Tankové pivo je nejčerstvější, neboť do naší hospody putuje přímo z pivovaru a skladuje se v pivních tancích za ideální teploty kolem 7 °C, nepřichází do styku se vzduchem, a tak nemění svoji charakteristickou chuť. Je ve stejné kvalitě a kondici, v jaké bylo vyrobeno a opouští pivovar. V Kozlovně načepujeme pivo hned na několik stylů, jak doporučují sládci Plzeňského Prazdroje. Na čepu máme nejen tankového Velkopopovického Kozla 11, ale také nefiltrovaného Velkopopovického Kozla Černého, Kozla nefiltrovanou dvanáctku, nealkoholický Birell a každý měsíc jiný pivní speciál z dílny plzeňských sládků v rámci programu Volba sládků. Náš personál prošel školením kvality čepovaného piva.
Kozla 11 máme v interiérových tancích, které jsou na očích hostů, ale také v zachlazeném boxu, v němž jsou další dva nerezové tanky. Unikátně jsou koncipované nastojato a jsou k vidění i zvenku. Tankové pivo je k mání také na zahrádce, která má k dispozici vlastní výčep. Totéž platí i o Music clubu v patře.
Na zdraví!
Poctivé jídlo

Skvělá česká kuchyně s klasickými recepturami od našich předků. Založená na tradičních domácích postupech s důrazem na čerstvost surovin bez použití dochucovadel a umělých přísad. Pocit jedinečnosti dodává i naše profesionální obsluha.
Tankové pivo

Naši proškolení výčepní mistři milující pivo čepují vynikající velkopopovickou jedenáctku přímo z tanků, vždy s pěnou hustou jako smetana. Kozel 11 drží díky tradičním výrobním postupům a použití kvalitních českých ingrediencí ochrannou známku České pivo.
Originální atmosféra

Majestátní socha Kozla, netradiční stoly s kovovými kopýtky nebo i takové detaily jako háčky na oblečení. Všechny tyto elementy ve spojení s materiály dřeva, kůže i kovu navozují příjemnou a nezapomenutelnou atmosféru každé Kozlovny.
Kozel Světlý

Ocenění
Zlatý pohár PIVEX
2015 | Certifikát kvality
České pivo roku
2013 | 3. místo
České pivo roku
2012 | 1. miesto
Zlatý pohár PIVEX
2010 | Certifikát kvality
Zlatý pohár PIVEX
2009 | 1. místo
Zlatý pohár PIVEX
2008 | Certifikát kvality
- Poctivé chmelové pivo
- Hladká chuť
- Nádherná zlatavě žlutá barva
- Nejlepší k zapití dobrého jídla
- Obsahuje 4% alkoholu
Kozel Černý

Ocenění
Australian International Beer Awards
2016 | 3. miesto
Zlatý pohár PIVEX
2016 | certifikát kvality
World Beer Awards (UK)
2015 | 2. miesto
Australian International Beer Awards
2015 | 3. miesto
Zlatý pohár PIVEX
2015 | 1. miesto
- Vyráběný podle původní receptury
- Speciální aroma směsi tmavých sladů
- Jemná chuť s karamelovým nádychom
- Jedinečná rubínová barva
- Obsahuje 3,8% alkoholu
Kozel 11

Ocenění
Zlatý pohár PIVEX - Privilegium 11°
2016 | 1. miesto
Zlatý pohár PIVEX
2016 | 2. miesto
České pivo 2015
2015 | 2. miesto
Australian International Beer Awards
2015 | 3. miesto
Zlatý pohár PIVEX 2015 - Privilegium 11°
2015 | 1. miesto
World Beer Cup USA
2014 | 2. miesto
- Vybroušená plnější chuť
- Vyroben ze tří druhů sladu
- Příjemná chmelová hořkost
- Ideální v létě ke grilování
- Obsahuje 4,6% alkoholu
Kozel Mistrův ležák

- Prémiový světlý ležák
- Delší doba ležení zaručující zakulacenou chuť
- Plnější tělo s karamelovými tóny
- Obsahuje 4,8% alkoholu
Kozel Černý nefiltrovaný

- Přímo z ležáckých tanků a bez úprav
- Speciální aroma směsi tmavých sladů
- Vyšší plnost
- Výraznější sladová chuť
- Obsahuje 4,7% alkoholu
Jak vzniká


Krok 2: Voda
Pivo je slabě alkoholický nápoj lahodné chuti, vyrobený z vody, chmele a ječmene. Voda pochází z lesních studní v okolí Velkých Popovic a je pod neustálým přísným laboratorním dohledem, který zároveň zajišťuje její ochranu proti případnému znečištění.

Krok 3: Chmel
Chmel u nás najdete ve dvou formách. První je tzv. chmelová peleta, což je sušený, rozemletý a slisovaný chmel, který dodává našemu pivu tradiční aroma. Pelety odebíráme hlavně z Žatecka a Úštěcka. Druhou formou je chmelový extrakt, nazývaný též výluh z chmele. Ten dodává pivu hořké kyseliny a vonné látky.

Krok 4: Ječmen
Pro vaření piva se využívá ječmen ve formě sladu, který vzniká máčením, klíčením a sušením vybraného sladovnického ječmene. Sladu odebíráme několik základních druhů, které se od sebe liší barvou. Ta je závislá na výši teploty, při níž je zrno sušeno ve sladovnách.

Krok 5: Varna
Veškeré suroviny přichází do pivovaru již v patřičné formě a kvalitě. Přichází tedy na řadu varna, kde se v kotlích a kádích zpracovává slad na mladinu. Využívají se při tom enzymy, které vznikají klíčením sladu ve sladovně. Rozmačkaný slad se smíchá s vodou a vyhřívá na určitou teplotu, díky které se škrob a bílkoviny rozštěpí na jednodušší látky. Proces pak dokončí kvasinky, které tyto látky přemění na alkohol a aroma.

Krok 6: Spilka
Mladina ještě není finální produkt. Nejdříve je potřeba ji zchladit na teplotu 10 °C a přečerpat do otevřených kvasných kádí. Do těch se přidají čisté pivovarské kvasnice, které si Velkopopovický Kozel sám vyšlechtil. Kvasinky poctivě udržujeme a laboratorně sledujeme. Tento kmen je jedinečný a je charakteristickým prvkem stálé kvality našeho piva. Hlavní kvašení probíhá v oddělení, které nazýváme spilka. Pivovarské kvasnice tu pracují a kvašením přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý. To trvá 7 dní, načež se kvasnice usadí ke dnu a po vyprání čistou vodou je možné je použít na další várku.

Krok 7: Ležácké tanky
Ze spilky putuje mladé pivo do sklepa, kde probíhá dokvašování v uzavřených ležáckých tancích. Proces zabere několik týdnů a probíhá při nízkých teplotách bez přístupu kyslíku. Během této doby se pivo nasytí přirozeně vznikajícím oxidem uhličitým, vylučují se kalící a drsně chutnající látky. Tím se pivo chuťově zjemní a vyrovná a navíc získá jemnost a chmelovou hořkost.

Krok 8: Filtrace
Když je pivo hotové, pokračuje na filtraci. Ta z něj odstraní zbylé kvasinky a chladové zákaly, což mu dodá tu správnou jiskru. Po filtraci pivo pokračuje do přetlačných tanků.

Krok 9: Přetlačné tanky
V přetlačných tancích se pivo uchovává do doby, než dojde k jeho stáčení do lahví, sudů nebo cisteren.

Krok 10: Tankové pivo
Tankový Kozel je na stůl servírován se všemi vůněmi a chuťovými vlastnostmi, jak mu je vtisknul sládek, který pivo vařil. Toto pivo je nepasterizované a dostává se k vám nejkratší cestou z pivovaru ihned po stočení. Tankové pivo je hýčkáno po celou dobu v ideálních podmínkách z pivovarského sklepa až do vaší sklenice. To vše ve stále teplotě. Pivo navíc nepřichází do styku se vzduchem ani jiným tlačným plynem a zachovává si tu nejvyšší kvalitu.
